Lhůty v cizineckém právu
Je relativně hodně známo, že Ministerstvo vnitra České republiky, Odbor azylové a migrační politiky, nedodržuje zákonné lhůty a řízení, která se týkají pobytových oprávnění, trvají velmi dlouho.
Ať se jedná o žádosti o pobyty, či žádosti o prodloužení pobytů, lhůty mnohdy nejsou dodrženy a dochází k nezákonným prodlením.
Přitom ale příliš dlouhé řízení a zdržení na straně Odboru azylové a migrační politiky mohou přinést negativní důsledky pro samotné cizince a žadatele, například v podobě pozdější nemožnosti plnit účel pobytu či v pozdějším neplnění zákonných podmínek.
I proto je třeba se proti zdržení a prodlení bránit.
Vím, co dělat.
Co dělat při prodlení?
Ustanovení § 169t zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, v účinném znění, stanoví lhůty pro rozhodování žádostí o pobytová oprávnění a jejich prodloužení. To se týká žádostí o vydání zaměstnanecké karty, o vydání povolení k trvalému pobytu o vydání dlouhodobého víza za účelem studia, o prodloužení povolení k dlouhodobému pobytu za účelem soužití rodiny a mnoha dalších řízení.
Pokud vaše řízení trvá dlouho, napište mi a pomohu vám řízení urychlit.
Nečinnost v řízení je možné napravovat jak v rámci správního řízení, tak v rámci soudního řízení. Pro správný postup je klíčová dobrá znalost judikatury v oblasti cizineckého práva nečinnosti. Je třeba správně vybrat, zda postupovat prostřednictvím žaloby na ochranu proti nečinnosti či prostřednictvím opatření na ochranu proti nečinnosti.
Zajistím vydání rozhodnutí v zákonné lhůtě
Vyberu správný prostředek na ochranu proti nečinnosti
Často přitom v řízení zjistím vadu a najdu řešení její nápravy
Dlouhé řízení může uškodit žadateli
Žadatel odpovídá za negativní dopady prodlení v řízení
Je důležité uvědomit si, že pokud trvá řízení o žádosti příliš dlouho, žadatel může přestat splňovat podmínky nebo doklady přiložené k žádosti mohou přestat být aktuální.
Například v rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 3. 6. 2020, č. j. 10 Azs 374/2019-33, žadatelka doplatila na to, že se bála urgovat řízení o její žádosti a zaměstnaneckou kartu nezískala. Nejvyšší správní soud vedl, že „NSS opětovně zdůrazňuje, že překročení zákonných lhůt k vydání rozhodnutí nemůže samo o sobě způsobit nezákonnost správního rozhodnutí. Jako obranu proti takovému postupu je možné využít opatření proti nečinnosti dle § 80 správního řádu, případně žalobu na ochranu proti nečinnosti správního orgánu dle § 79 a násl. s. ř. s. Tyto instituty stěžovatelka nevyužila. Její tvrzení, že se bála negativního přístupu ze strany správních orgánů, není ničím podložené. Opatření proti nečinnosti představují standardní postup podle zákona, který má svůj účel a využití těchto institutů v případě liknavého postupu správních orgánů se předpokládá.“
V rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 17. 6. 2016, č. j. 3 A 38/2014-65, žadatel o vydání povolení k trvalému pobytu doplatil na to, že neurgoval řízení a podmínky se od podání žádosti k vydání rozhodnutí změnily k jeho neprospěchu.
Tyto negativní dopady jdou k tíži žadatele a je tedy na žadateli, aby aktivně pracoval na tom, aby ke zdržení nedošlo. Negativním důsledkům lze zabránit a já vím, jak na to.